Jindřich Rajchl v nedělním streamu ostře kritizoval Petra Pavla, ukrajinskou migraci, kauzy kolem STAN, sjezd sudetských Němců i směřování EU.
Jindřich Rajchl (PRO)
28. dubna 2026 - 06:30
Advokát a poslanec Jindřich Rajchl (PRO) ve svém pravidelném nedělním vysílání
otevřel několik témat, která podle něj zásadně určují další směřování České
republiky. Za nejvážnější označil chystaný sjezd sudetoněmeckého
landsmanšaftu v Brně a vystoupení prezidenta Petra Pavla, které podle Rajchla
znamená útok na svrchovanost země. V obou případech mluvil bez obalu. Podle
něj nejde o dílčí politické spory, ale o samotnou podstatu české státnosti.
Rajchl hned v úvodu připomněl, že část jeho voličů očekávala po volbách
rychlejší a razantnější změny. Řekl, že jejich rozladění chápe, protože sám je
přesvědčen, že vláda měla postupovat tvrději a neměla se nechat vydírat tlakem
médií, neziskových organizací a části veřejného prostoru. Zdůraznil, že on ani
strana PRO podle jeho slov neuhnuli „ani o centimetr“ od toho, co slíbili před
volbami.
Velkou
část vysílání věnoval ukrajinské migraci. Označil ji za jedno z
nejzásadnějších témat současnosti a varoval před tím, co nazval „ukrajinizací
české společnosti“. Podle Rajchla už nejde pouze o dočasnou pomoc lidem
prchajícím před válkou, ale o stav, kdy se podle něj vytvářejí uzavřené
komunity, které se neasimilují, neučí se dostatečně česky a přenášejí do České
republiky vlastní kulturní a sociální vzorce.
Rajchl spojil ukrajinskou migraci také s růstem některých typů kriminality.
Zvlášť ostře mluvil o telefonických a internetových podvodech mířených na
seniory. Tvrdil, že po začátku války na Ukrajině došlo k výraznému nárůstu
kyberkriminality a že významná část těchto podvodů podle něj souvisí právě s
ukrajinskou komunitou. „Tahle kriminalita je naprosto odporná, protože útočí na
ty nejslabší z nás,“ řekl.
Podle Rajchla stát namísto potírání těchto podvodů investoval energii do
sledování názorů na internetu. Kritizoval ministra Víta Rakušana a tvrdil, že
bezpečnostní složky měly být posíleny právě v oblasti vyšetřování
kyberkriminality. Zároveň zopakoval, že každý cizinec, který v České
republice spáchá trestný čin, má být automaticky vyhoštěn. Nejen Ukrajinec, ale
jakýkoli občan jiné země. „Pokud jste přišli pod naši střechu, budete se chovat
podle našich pravidel,“ uvedl.
Tvrdě se vymezil také proti sociálním dávkám pro Ukrajince. Mluvil o případech, kdy podle něj část lidí do České republiky přijíždí pouze pro dávky a poté se vrací zpět na Ukrajinu. Připomněl, že když na tento problém upozorňoval v minulosti, byl označován za proruského dezinformátora. Podle Rajchla je ale nutné věci pojmenovávat bez ohledu na nálepky. „Jak to pomůže Rusku, když se necháme dál okrádat?“ ptal se.
Rajchl nešetřil ani vlastní vládní tábor. Za chybu označil, že Česká republika nevetovala evropskou půjčku Ukrajině ve výši devadesáti miliard eur. Podle něj nejde fakticky o půjčku, ale o dar, který se nikdy nevrátí a který zaplatí evropští občané. Peníze podle Rajchla mohly jít na zemědělství, silnice, dálnice nebo jiné potřebné věci, ale skončí v ukrajinském systému, který označil za zkorumpovaný.
Bitcoin, Dozimetr a dvojí metr
Další
část vysílání věnoval ministryni Evě Decroix a bitcoinové kauze. Rajchl
zopakoval, že ji vyzval k odchodu z politiky. Podle něj tlak nezvládá a její
veřejná vystoupení i komentáře na sociálních sítích podle něj působí jako
známky psychického kolapsu. Současně ji ostře obvinil z politické a právní
odpovědnosti v bitcoinové kauze. Upozornil, že podle jeho názoru mohla naplnit
skutkovou podstatu trestného činu nadržování, protože podle něj kryla jednání
svých stranických kolegů.
Rajchl odmítl argument, že stát na bitcoinech vydělal. Právě tento argument
podle něj naopak potvrzuje problém. „Ten, kdo legalizuje výnosy z trestné
činnosti a nechá si za to desátek, ten vždycky vydělá,“ řekl. Podle Rajchla
stát v kauze sehrál roli pračky špinavých peněz a snaha hájit celou věc tím, že
veřejné rozpočty získaly peníze, je podle něj absurdní.
Ostře se pustil také do Víta Rakušana a kauzy Dozimetr. Připomněl, že Poslanecká sněmovna už zřídila vyšetřovací komisi, ale její faktický rozjezd se podle něj oddaluje. Rakušan se podle Rajchla bojí, aby komise začala pracovat. Záminkou pro obstrukce měla být podle něj volba členů Rady České televize a zveřejněná nahrávka týkající se Pavla Matochy a Romana Bradáče. Rajchl zdůraznil, že oba pravost nahrávky popřeli a podnikli právní kroky.
Podle Rajchla je podstatné, že stejný metr se nepoužívá vůči Rakušanovi. Připomněl přepis schůzky špiček STAN, kde měl Rakušan podle Rajchla mluvit o chystaných sděleních obvinění v kauze Dozimetr. Pokud by to byla pravda, znamenalo by to podle Rajchla přístup k informacím z živého policejního spisu, což označil za zásadní ohrožení právního státu. Kritizoval média, že tuto souvislost podle něj nekladou Rakušanovi stejně tvrdě jako jiným.
„Buď to platí pro oba, nebo pro nikoho,“ shrnul Rajchl svůj argument. Pokud podle něj samotná nahrávka diskvalifikuje Matochu a Bradáče, pak by stejný princip musel platit i pro Víta Rakušana. Právě v tom vidí pokřivení veřejné debaty a selhání médií, která podle něj neinformují férově.
Sudetští Němci v Brně jako ponížení republiky
Jedním z
nejostřejších momentů vysílání byla část věnovaná sjezdu sudetoněmeckého
landsmanšaftu v Brně. Rajchl řekl, že ho tato věc mimořádně rozčiluje, protože
ji považuje za ponížení České republiky, českých občanů i českých předků.
Odmítl, že by šlo o smíření. Podle něj je smíření jen zástěrkou pro postupné
oslabování Benešových dekretů a zpochybňování poválečného majetkového
uspořádání.
Rajchl odmítá používat pojem Sudety. Podle něj jde o nacistický konstrukt,
který měl legitimizovat nárok Německa na české pohraničí. „Neexistují žádné
Sudety. Je to české pohraničí,“ řekl. Připomněl také, že sudetoněmecký
landsmanšaft podle něj navazuje na politickou tradici sudetoněmecké strany
Konrada Henleina, která sehrála roli při rozbití Československa.
Zmínil také spolek Witikobund, který je podle něj součástí sudetoněmeckého prostředí a na svém webu mluví o navrácení „ukradeného majetku“. Rajchl to interpretuje jako přímé zpochybnění vlastnictví v českém pohraničí. Upozornil, že jediný, kdo může podle zákona shromáždění zakázat, je příslušná městská část. Poslanecká sněmovna podle něj takovou pravomoc nemá.
Přesto chce klub SPD předložit usnesení, kterým by Poslanecká sněmovna vyslovila nesouhlas s konáním akce a vyzvala organizátory k jejímu zrušení. Rajchl zdůraznil, že občané mají sledovat, kdo pro takové usnesení zvedne ruku a kdo ne. Zároveň avizoval účast na protestních akcích v Brně a pozval veřejnost na setkání k tomuto tématu na Novotného lávce, kde mají vystoupit mimo jiné Miloš Zeman, Jana Zwyrtek Hamplová a Jiří Weigl.
Petr Pavel a Spojené státy evropské
Za vůbec nejzávažnější téma označil Rajchl výrok prezidenta Petra Pavla o směřování ke Spojeným státům evropským. Podle Rajchla tím prezident zaútočil na svrchovanost České republiky. Tvrdil, že takový projekt by znamenal faktický zánik českého státu, protože rozhodování by se přesunulo do rukou větších zemí a bruselských institucí.
Rajchl
připomněl vznik Československa v roce 1918 a jména Tomáše Garrigua Masaryka,
Edvarda Beneše, Milana Rastislava Štefánika, Karla Kramáře a Aloise Rašína.
Podle něj tito lidé riskovali život, aby Češi mohli rozhodovat sami o sobě.
Nynější snahy o hlubší evropskou integraci proto označil za popření jejich
odkazu.
„Spojené státy evropské by znamenaly zánik České republiky,“ řekl Rajchl. Podle
něj by se Česká republika změnila v malé subteritorium velkého evropského
superstátu, v němž by rozhodovalo Německo, Francie a další velké země. Použil
přirovnání, že bychom vystoupili z vlastního auta, zahodili klíčky a sedli si
na zadní sedadlo autobusu jménem Brusel. Rajchl dokonce uvedl, že Pavlův výrok
považuje za jednání na hranici ústavního deliktu velezrady. Citoval článek 65
ústavy, podle něhož je velezradou jednání prezidenta směřující proti
svrchovanosti a celistvosti republiky. Pokud by Česká republika přijala model
Spojených států evropských, její svrchovanost by podle Rajchla zanikla.
Prezident podle něj nemůže hlásat projekt, který by znamenal rozpuštění České republiky ve větším celku. „Nedovedu si představit horší výrok prezidenta jakékoliv země, než že by se ta země měla stát součástí nějakého většího celku a rezignovat na svoji svrchovanost,“ prohlásil.
Rajchl se zároveň vymezil proti euru, zrušení práva veta, migračnímu paktu, Green Dealu i emisním povolenkám. Tvrdí, že české národní zájmy jsou v těchto otázkách často v rozporu se zájmy Německa, Francie a dalších západoevropských států. Česká republika se podle něj nemá podřizovat evropskému superstátu, ale dělat vlastní suverénní politiku.
V závěru vysílání představil svou ekonomickou vizi. Česká republika se podle něj musí opřít o vlastní průmysl, levné energie, nízké daně, podporu podnikání a otevření trhů mimo Západ, včetně Číny, Indie a Afriky. Kritizoval, že česká ekonomika podle něj funguje jako kolonie, z níž odchází bohatství do západní Evropy.
Mluvil
také o ropě, plynu a naftě. Podle Rajchla je pokrytecké, že Česká republika
odmítá přímé nákupy z Ruska, ale ve skutečnosti nakupuje produkty z ruských
surovin přes Německo, Slovensko nebo jiné prostředníky, často za vyšší cenu.
Tvrdil, že ideologie nahrazuje zdravý rozum a že za takovou politiku platí
čeští občané.
Rajchl navrhl, aby stát znovu získal kontrolu nad strategickou energetickou
infrastrukturou od výroby přes distribuci až po obchod. Jen tak podle něj může
Česká republika dosáhnout levné elektřiny, levného plynu a levné ropy. Podpořil
také vznik zákona o strategických prioritách, který by urychlil výstavbu
klíčových projektů, například dálnic, Dukovan nebo Temelína.
Financování těchto projektů by podle něj mohlo probíhat přes adresné dluhopisy, do nichž by investovali čeští občané a české firmy. Stát by se podle Rajchla neměl nechávat financovat ze zahraničí, ale měl by zapojit vlastní občany do budování země. „Pojďme znovu začít budovat naši zemi, ne pracovat na blahobytu Němců a Francouzů,“ řekl.
(Barták, prvnizpravy.cz, foto: arch.)